Zaječí oumysle

17. května 2006 v 8:04 | Eba |  Evoloviny
... aneb Jak se Jája angažovala a Ebě hlavinku nahlodala
Jsem spokojená tam, kde jsem. V rámci možností, v rámci pohodlnosti. S platem jsem se smířila, s dvaceti dovolenkovými dny se poprala, pružnou pracovní dobu uvítala, nad blízkostí od místa bydliště zaplesala, příjemnými spolupracovníky i nadřazenými se obklopila. Jistě, slůvko "ale" se vyskytuje všude a s mým zaměstnáním to není jiné. Jen tak, pro nic za nic (mir nix, dir nix), si ale nemám na co stěžovat. Mohlo by být mnohem hůř.
Co ale s tím svým novoročním předsevzetím? "Neboj se jít za lepším?"
Jája slyšela, nápad dostala, potřebné kontaktovala a na mně teď je, abych vítězila. Pracovní nabídka přišla. Zatím mám jen řadu slibů spíš než reálné vyhlídky. E-Mail jsem dostala předevčírem ráno. Zní to ale lákavě. Sami by si mě zaučili, o několik tisíc víc měsíčně by mi zaplatili, pět dní dovolené navrch přihodili, třináctým a čtrnáctým platem mě odměnili, mou znalost jazyka cizího ocenili. Eba by ale musela dojíždět. Představu o pracovní době zatím nemá. Ani o spoustě věcí, které by jistojistě vyšly najevo až příliš pozdě na to, aby se ještě něco dalo vzít zpátky.
Zatím počká. Pošle zájemci životopis, jestli ji pozve, dostaví se k úvodnímu pohovoru, celou situaci důkladně omrkne a bude přemýšlet. Ostatně to už činí teď. V hlavě jí to vrtá, vrtá. A je si jistá, že rozhodování to bude zapeklitě těžké.
Tak už mi zas padá něco do klína a já jsem ani nestihla po tom třeba jen zatoužit. A pak že není práce, sakra!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jája Jája | 17. května 2006 v 11:18 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že se to dalo do pohýbku :) Podle mě, dej na první dojem, jestli tě pozvou. To poznáš hned, jak to tam na Tebe bude působit. Budu držet pěsti, ať to dopadne tak, jak to dopadnout má!

2 Ada Ada | 17. května 2006 v 11:55 | Reagovat

Souhlasím. Také se mi většinou vyplatilo dát na instinkt.A když jsem ho neposlechla,hořce jsem zaplakala.:)

Také držím palce .(I na nohou.Mám prstové ponožky.)

3 Eba Eba | 17. května 2006 v 12:03 | Reagovat

Diky, holky. Kdybste vedely, jak nemam nejmensi chut ty lidi tady opoustet. Jak strasne si najednou pripadam neflexibilni, neprizpusobiva. Kdyz uz jednou sedim pevne na zadku, proc se zvedat? Jenze ty tisice navic, to dela moc. A slibujou sluzebni cesty, takze action! Ale je to ucetnictvi. Bavilo by me ucetnictvi?

Na kazdy pad: zivotopis odeslan. Ted to chvili nezalezi na mne, ale na nich. A pak... zajic uvidi, Eba uvidi, vsechno bude zase dobry.

4 Jája Jája | 17. května 2006 v 13:13 | Reagovat

Ebi, co já vím, tak Ita je tam docela spokojená. Já bych se toho nebála a hlavně narozdíl ode mě máš jistotu že to není šup sem a za tři měsíce šup ven!No uvidíš, co teď oni....a jen tak mimochodem, kolik nabídli? Zase mi to natřeš ty milionářu blbé :) Já jsem to teď tak počítala a mám tak 8 tis. čistýho. Jo a ještě jedna věc - v sobotu bu jsme měli vyrazit do Ikey, tak koupíme asi polovinu ložnice - to co se vejde do Fabie a ty velký věci až v létě, budem půjčený velký auto. Už se tak těším!!! S otíkem se teď vídáme jen tak 15 minut denně, cestou z Lípy do Boru. Vstává ve 4, pak jede do Kutný Hory a večer v půl sedmý mě vyzvedává v Lípě. Takže tak. Štve mě to. Ale zas na druhou stranu z toho bude dost peněz, jenže peníze nejsou všechno. (intimně - nedělali jsme to ani nepamatuju) Achjó!

5 Eba Eba | 17. května 2006 v 14:04 | Reagovat

Sup sem, sup tam, nam uz je to vsechno jedno... 16000 hrubyho. A ani kdyz to zkrouhnu na seznamackym mzdovym kalkulatoru, neni to sumicka prave nelakava. Joo, penouze, to bych pak byla este vetsi pan (pani?).

Do Ikejky bych si taky zajela.. Hlavne z ciste inspiracnich duvodu. Jenze me ted kotata nikam nepusti. To bych pak mela z pokoje jeden velkej (a ze muj pokoj velkej je) kocici zachod :) Ono staci tech devet hodin v praci na mensi katastrofu...

(intimne - pane jo!)

6 Jája Jája | 17. května 2006 v 15:32 | Reagovat

Tak to je víc než slušná nabídečka!

7 Eba Eba | 17. května 2006 v 15:43 | Reagovat

No ptdávě!

8 tee33 tee33 | Web | 17. května 2006 v 19:08 | Reagovat

Já sama na sobě třeba cítím, že potřebu jít stále dál a výš, a hlavně že nevydržím dlouho sedět na jedný židli, když se to moc ustálí... Ale každému to jeho, můj tatis třeba je od promoce v té samé firmě (samozřejmě s nějakými formálními změnami kolem 89), dělá si pořád "to svoje" a je naprosto spokojený :)

Každopádně, na návštěvě oči otevřené, taky souhlasím, že první dojem řekne hodně... (I když z druhé strany - všichni se snaží udělat první dojem co nejlepší ;))

9 Eba Eba | 17. května 2006 v 19:18 | Reagovat

tee: Opakuju - no ptdávě. A hlavně já jaksi postrádám odhad na lidi. Ti, kteří mi jsou na první pohled sympatičtí, z těch se nakonec většinou vyklubou pěkní padouši. Nebo mi někdo musí včas otevřít oči.

Pokud mě budou chtít, budu si to muset řááádně promyslet. Ale láká mě na tom fakt všechno až na: náplň práce (účetnictví je mi celkem lhostejný) a hodinu denně strávenou dojížděním. Minimálně.

Tak jedním z hlavních kritérií pro mě bude, jak moc při tom účtování budu využívat tu svojí Sprache. Tu totiž používám v momentálním zaměstnání dnes a denně a to je k nezaplacení. Pokud by to tam byla jen němčina papírová a čas od času telefon, tak se můžou jít s tisícema navíc vycpat. Tak asi tak. Dík za názor, tee. A taky za návštěvu.

10 tee33 tee33 | Web | 17. května 2006 v 20:41 | Reagovat

Ráda jsem navštívila, ostatně já za tu tvoji taky děkuji :)

11 Chronikarka Chronikarka | Web | 18. května 2006 v 20:20 | Reagovat

Mam stejny nazor jako Tee. Je tedy fakt, ze nekolik let budu jeste v tom ustavu, co se nazyva skola, nasilne drzena, ale i tak mirim porad vys a vys. Diky Bobu. Letos mi vyslo stypko v USA, kdo vi, co to bude za rok? Holt inuice je dulezita holka a ja na ni dam. Kdybych byla Tebou, tak bych asi zvedla krovky. Clovek je tvor prizpusobivy a v dnesni dobe, at uz jsme za to radi nebo ne, penize jsou to, okolo ceho se svet toci. A navic, sluzebni cesty jsou fajn a opet napomuzou ke kariernimu rustu :o)!!! At uz tak nebo tak, drzim palecky, at se dari a rozhoduje snaz...

12 Eba Eba | 18. května 2006 v 21:46 | Reagovat

Chronikarka: Děkuju... dneska se ozvali, co nedřív o tom napíšu. Ale nedopadne to. Nakonec to nejspíš troskotá na možný době nástupu. Bylo to jinak, než jsem myslela, že to bude. Ale tam, kde jsem, jsem stejně měla v plánu zůstat nanejvýš dva roky. A na tu dobu je to dobrý zázemí. Vlastně teď šplhnu malinko výš i tam. Služebky nehrozí, ani horentní odměny, ale jak jsem psala, jsem spokojená.

Ani tobě nesmím zapomenout poděkovat za návštěvu. Těší mě to, jak se to teď rozjíždí... a nastupuje víc lidí. Budu ráda, když se zas někdy stavíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama