Pozdravy z kočičího pelíšku

4. května 2006 v 21:54 | Eba |  Muckoviny
Koukají už všichni. Pilně vylézají z koše. Nervují maminu. Mňoukají, jako by je na nože bral. My je ale bereme jen do dalní. Začínají si hrát - s ocásky svých sourozenců... Roztomile nemotorně se spolu perou. Spíš se pokaždé po praní toužící kotě svalí na záda a máchá pacinkama vzduchem v naději, že se do někoho trefí. Adélka olizuje zeď. Snad jí to neublíží. Ona jediná si taky už vezme trochu mlíka z misky. Potřebuje ale naši pomoc. Sací reflex jí zatím dovoluje jen okusovat okraj misky a máčet si v tekutině čumák. Za jediný den jsem ty čtyři čipery vyfotila snad stokrát. Dnes, jak jsem tak u nich už asi po tisící ležela a jen je pozorovala, jak se po mámě sápou, nějak jsem z nich ucítila ten život, tu energii. Ten zázrak. Že je v našem domě najednou o čtyři nádherné životy víc. Je úžasné to vnímat. Je úžasné bořit těm malým nos do kožichu, do té heboulinké srsti, a vnímat jejich vůni. Nechat se šimrat a okusovat, nechávat na kůži studit jejich vlhké čumáčky. Nechat se unášet. Každý den, dokud tu jsou s námi.
Rostou. Vidíte? Tak koukejte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jája Jája | 5. května 2006 v 11:08 | Reagovat

Evíííííí, ty sou úplně senzační!!!

2 Eba Eba | 5. května 2006 v 12:03 | Reagovat

Moje kolegyne vykrikla po shlednuti posledni fotky: "Spidla!!!" :)

3 Jája Jája | 5. května 2006 v 16:28 | Reagovat

No jó!

4 Ada Ada | Web | 8. května 2006 v 13:34 | Reagovat

Jééé...Já chci taky!Otázka je,jak by se na takové malé chlupaté věcičky tvářil můj starý,nerudný pes.:)Ale jsou k sežrání.fakt.

5 Eba Eba | 8. května 2006 v 20:36 | Reagovat

Děkuju. Za komentář i za návštěvu.

Jsou opravdu sladký. Nedovedu si představit, že už asi za tři týdny se s některými budu loučit.

Zatím byly mucky vystaveny jen útokům lásky jedný fenky boloňskýho psíka, a ty byly spíš podníceny nenaplněnými mateřskými city než nenávistí ke kočkám. Což je asi dost ojedinělá reakce. Dokud ale tvýmu psu aspoň na monitoru nevadí, můžeš je mít doma prostřednictvím mýho blogu kdykoli se ti zachce :)

6 OCG OCG | 10. května 2006 v 22:03 | Reagovat

Huu, fotky parada, i kdyz ono fotit maly zvirata je dycky trefa do cernyho. Sou hezky. Ale Evi, z tebe se stava sentimentalni slecna. Honem najit darce spermie a zacit novy zivot sice bez kotat, ale s prckem... Nemuzu se zbavit pocitu, ze bys takhle byla nejstastnejsi.

7 Eba Eba | 11. května 2006 v 20:03 | Reagovat

Kotě, dárce spermií by teď spíš potřebovala kočičí mamina. Zase se mrouská a řve na nás na všechny. Tak mám strach ji vůbec pustit ven, aby zase nepřišla s čtyřnásobným nadělením. Netušim, kam bysme to dali!

A sentimentální, to jsem přece pořád. Jenže když myslim na to, že u nás ti drobečkové nezůstanou, leze to na mě ještě víc. Můžeš mě toho zkusit zbavit, chceš? ;-)

8 OCG OCG | 13. května 2006 v 11:59 | Reagovat

Mas nejakou metodu? Elektrosoky? Lobotomie? Nebo snad dutky? :o) Na to bohuzel nejsem vybaven a pokud mas na mysli to darcovstvi, tak na to se citim prilis mlad. Fuj s parchantama, musim se Sarou, to staci :o)

9 Eba Eba | 13. května 2006 v 12:26 | Reagovat

OCG: Jediná metoda na mě účinná: něha, něha, NĚHA!

10 ratajík ratajík | 31. prosince 2006 v 13:58 | Reagovat

mate krásný bbbblllloooggg

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama