Morbidnůstka

12. dubna 2006 v 10:20 | Eba |  Evoloviny
Pracuju ve firmě zabývající se zpracováním dřeva. Vyrábíme nábytek. Poslední nábytek. Často si mě lidé proto dobírají, vyptávají se. Zástupci cizích firem zavítavší do našeho podniku se ptají nejčastěji. Jestli to na nás nepůsobí depresivně, denně vídat tolik rakví. A jestli si u mě můžou nějakou zamluvit, se ptají všichni z rodiny, kamarádi, známí. Ani jedno ani druhé. Nejsem prodejce nýbrž pouhá asistentka, tedy malá ryba. A když nějaký ten pátek žijete s vědomím, že pár metrů od vašeho domu se tyhle truhly vyrábí, překvapí vás v podniku samotném nanejvýš pronikavá vůně dřeva. Tu jsme si ale užívala sotva dva dny. Nos zrádce si brzy přivykl a vůně je ta tam.

Kolegyně dnes ráno dostala od kamaráda mail označený předmětem: "Vyvěs to!" V příloze byl pak věru nevšední příběh s překvapivou pointou. Nechci ho nazývat vtipem, i když po poslední větě se asi usmějete. Vtipy jsou totiž, pokud pominu srandokapsy a Trnky-Brnky, určeny myslím hlavně k ústnímu sdělování začínajícímu zvoláním: "A znáte tenhle?" A to já nerada. Navíc si nedovedu představit - ač fantazii vlastním hodně bujnou, jak mi tohle někdo vypráví.
Příběh je to krapítek morbidní a doufejme, že se nikdy nestal. Ačkoli podle toho, co se o pohřebácích proslýchá, by se snad ani nebylo čemu divit.
Nevyvěsily jsme jej na žádnou nástěnku. Jen jsme ho přeložily, aby se pobavili taky naši němečtí kolegové. Protože v prostředí, v jakém pracujeme, obklopeni stovkami v zemi později mizejících truhel, nelze nic brát jinak než s humorem.
No a tady je ta morbidnůstka, extra pro vás:
Přišla čerstvá vdova do pohřebnictví dojednat podrobnosti pohřbu svého manžela. Řekla řediteli ústavu, že chce, aby byl její manžel pohřben v tmavě modrém obleku.
On se ji zeptal: "Nebylo by jednodušší jej pohřbít v tom černém obleku, který má na sobě?"
Ale ona trvala na svém a přislíbila libovolnou peněžní částku. Když nastal čas obřadu, vdova se dostavila na hřbitov a vidí, že její manžel leží v rakvi v krásném tmavě modrém obleku. Přistoupila tedy k řediteli ústavu a pochválila ho, že se ji oblek velice líbí. Pak se zeptala na cenu.
On říká: "Víte, vlastně to nestálo ani korunu. Totiž, stala se velmi zajímavá věc.Hned, jak jste odešla přivezli jiného nebožtíka, který čirou náhodou měl na sobě tmavě modrý oblek.Byl asi tak stejně velký, jako váš muž.Tak jsem se zeptal vdovy po něm, jestli by ji vadilo, kdyby byl její manžel pohřben v černém obleku. Řekla, že to vůbec nevadí, že to je dobře. No, a tak jsem jen prohodil hlavy
..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jája Jája | 13. dubna 2006 v 7:10 | Reagovat

Evi, už se sem chodí dívat i mamča a včerejší večer trávila tím, že tenhle vtip vyprávěla každýmu, kdo byl ochoten poslouchat. Moc se jí tvůj článek líbil :)

2 Lady Draculea Lady Draculea | E-mail | Web | 7. července 2006 v 12:51 | Reagovat

Mým velkým snem je vyzkoušet, jak se spinká v rakvi.:) Můžu???:) Miluju pohřebnictví (nezní to morbidně?) a velmi se o něj zajímám. Mám to nějak v krvi. Dala by se rakev udělat podle výstředního přání zákazníka??? Tedy, podle vlastního návrhu? Odepiš když tak na můj blog do rubriky "Já", nebo "Smrt", přímo k rakvím...:)

3 Lady Draculea Lady Draculea | E-mail | Web | 28. července 2006 v 16:21 | Reagovat

Díky, žes fakt na ty moje stránky přišla. Jo, já jsem stejně chtěla spát v klasické rakvi, nepotřebuju tu s rozšířením na ramena, ty se mi nelíbí.:) Ještě jednou dík!

4 panev panev | Web | 22. března 2007 v 16:34 | Reagovat

vyrábí se i rakvičky pro rybičky a jiná domácí zvířátka? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama