Záchranný
14. února 2011 v 21:21 | Eba
|
Evoloviny
Jen tak jakože článek, neb i staré zahrádky porostlé houštím je třeba tu a tam pohnojit. Ono je vlastně všechno v pohodě. Oproti stavu před pár roky je asi všechno postavené na hlavu, asi bych tomu sama nevěřila, kdyby mi to někdo tvrdil. Ale ono je to tak asi se vším. Tak jen dál... a houšť, Osude!
Perlí, perlí, perlí
7. února 2010 v 16:45 | Eba
|
Evoloviny
Neřeknu kdo, protože by to už bylo trapný. Ale člověk, který situaci, kdy se řidič s čímsi zlověstným v očích a odhodláním semknutými rty řítí nejvyšší rychlostí ukradenou dodávkou přímo k možná zamrzlému jezeru, komentuje z místa spolujezdce slovy: "Vincente, jste si vědom, že se blížíme k vodní ploše," je k zulíbání. Prostě je!
Trest?
19. března 2009 v 21:52 | Eba
|
Evoloviny
Je to trest za to, že málo přispívám? Nebo proč to najednou vypadá, jako bych starší články napsala v roce 1970? To jsou věci, mrkev v zimě, ts ts tsss...
Ještě jeden projistoťák
26. února 2009 v 18:52 | Eba
|
Evoloviny
Jeden nikdy neví, že... Tak sem dnes napíšu zážitek, maličký. Vlastně jen větu. Větu, která se mi do nového houštíčka nějak ne a ne a nehodí, nedovedu říct proč. Možná by to pro ten porost tam bylo moc "nic moc". Ale náhodný chodec se tomu tady třeba pousměje. Tak jo, hele: Jdu si takhle po městě a přemýšlím si o svých věcech, když tu ke mně dolehne outržeček rozhovoru. Ta paní, co kolem mě prošla, řekla někomu: "Ne, na to jsem alegorická!"
A já se ptám, jestli to bylo schválně, jako když třeba já řeknu, že je mi koza, když přitom myslím, že je mi kosa, nebo jestli to ta paní myslela smrtelně vážně, asi jako když Andrejčin dědeček rád a nic netuše pouští hlášky o celuloidových nohách. Fakt nevím a už se to asi nedozvím. Ale ještě si musím rozmyslet, jestli to takhle budu používat taky. :)
Pro jistotu
20. listopadu 2008 v 22:41 | Eba
|
Evoloviny
Zpátky ni krok, to rozhodně ne. Jen jsem si chtěla připomenout, jaké to bylo, mít ruce při psaní svázané úplně něčím jiným než větvemi břečťanu. Je to jasné, jsem ráda doma. V tom nynějším, trošku načernalém (ale zato energii spořícím) houštíčku. Jo jo...
Zpátky ni krok!
21. března 2008 v 1:02 | Eba
|
Evoloviny
Venku to sice momentálně zdaleka nevypadá jako jaro, ale kalendář si nedá říct a sveřepě dál hlásí, že je PRVNÍ JARNÍ DEN.
To mi připomíná, že... Že má Houští druhé narozeniny! A co mi to připomíná ještě? Že jsem se skutečně vydržela dva dlouhé roky trápit se všemi klacky, které mně a nám všem blog.cz házel a nadále vytrvale hází pod nohy. Je na čase tomu učinit přítrž.
Tak co udělat s takovým oslavencem, jenž je s něčím tak zásadním, jako je jeho domov, naprosto nespokojen? Správně! Darujeme mu domov nový!
Mé milé Houští, za ty dva roky jsi mi omotalo kotníky tak dokonale, že už se bez tebe nehnu ani na krok. Moc mi na tobě záleží a záleží mi na tom, abys bylo spokojené. Doufám, že na wé wé wé houští cé zet se nám společně povede tvou spokojenost udržovat a zvětšovat!
Správně, mí milí odvážní. Od prvního kliku nečekejte mnoho, zahradnice měla v uplynulých dnech mimo Peřiny a Lordů (a tradičně práce nad hlavu) také na programu péči o blaho jednoho moc milého barzoje. Ale o tom víc později. Jisté je, že jsem břečťanu pronajala nový byt, jen to zařízení budeme muset společně zrenovovat. Bez technické podpory se to neobejde, ale ta už si mne ruce, nemějme obavy.
Eba.blog tu zůstane, jen z něj možná zmizí pár článků zpětným pohledem příliš osobních. Ale odteďka už budu klepat do klávesnice jen v novém.
Naviděnou v Houští!
To mi připomíná, že... Že má Houští druhé narozeniny! A co mi to připomíná ještě? Že jsem se skutečně vydržela dva dlouhé roky trápit se všemi klacky, které mně a nám všem blog.cz házel a nadále vytrvale hází pod nohy. Je na čase tomu učinit přítrž.
Tak co udělat s takovým oslavencem, jenž je s něčím tak zásadním, jako je jeho domov, naprosto nespokojen? Správně! Darujeme mu domov nový!
Mé milé Houští, za ty dva roky jsi mi omotalo kotníky tak dokonale, že už se bez tebe nehnu ani na krok. Moc mi na tobě záleží a záleží mi na tom, abys bylo spokojené. Doufám, že na wé wé wé houští cé zet se nám společně povede tvou spokojenost udržovat a zvětšovat!
Správně, mí milí odvážní. Od prvního kliku nečekejte mnoho, zahradnice měla v uplynulých dnech mimo Peřiny a Lordů (a tradičně práce nad hlavu) také na programu péči o blaho jednoho moc milého barzoje. Ale o tom víc později. Jisté je, že jsem břečťanu pronajala nový byt, jen to zařízení budeme muset společně zrenovovat. Bez technické podpory se to neobejde, ale ta už si mne ruce, nemějme obavy.
Eba.blog tu zůstane, jen z něj možná zmizí pár článků zpětným pohledem příliš osobních. Ale odteďka už budu klepat do klávesnice jen v novém.
Naviděnou v Houští!
Mise: BERLÍN
28. února 2008 v 0:14 | Eba
|
Výpravy za stravou duševní
Když jsem se dozvěděla, že plánováný sraz podcasterů v Berlíně padne na 16. února a že se v té době asi zrovna budu vracet ze služební cesty, což by se s malou zastávkou v Berlíně dalo docela příjemně spojit, měla jsem opravdu radost. Příležitost poznat většinu lidí, kteří stojí za něčím, co se stalo součástí každého mého dne, bych si rozhodně jen tak ujít nenechala.
Přátelé, chvátám!
24. února 2008 v 14:57 | Eba
|
Evoloviny
Eba je pořád tady, i když to tak nevypadá. Dějí se v poslední době věci nejrůznější, spoustu času si žádající.
Máte slíbený skoro úplňkový sen, berlínský report a taky vysvětlení tak dlouhého mlčení a nepřítomnosti. To všechno bude. Jen je předtím potřeba udělat ještě něco velkého. To něco by mělo být hotové do úterka. Tak. A pak to na sebe snad všechno prásknu.
Jaro už snad vážně začíná, koncem února. I kdyby ne, přeju vám krásné slunečné dny, užijte si je, pamatujte na mé třípísmenné předsevzetí a buďte trpěliví.
Virtuální houští teď roste pomalu, zato to reálné bují!
Máte slíbený skoro úplňkový sen, berlínský report a taky vysvětlení tak dlouhého mlčení a nepřítomnosti. To všechno bude. Jen je předtím potřeba udělat ještě něco velkého. To něco by mělo být hotové do úterka. Tak. A pak to na sebe snad všechno prásknu.
Jaro už snad vážně začíná, koncem února. I kdyby ne, přeju vám krásné slunečné dny, užijte si je, pamatujte na mé třípísmenné předsevzetí a buďte trpěliví.
Virtuální houští teď roste pomalu, zato to reálné bují!
Šla bych za ní třeba světa kraj!
9. února 2008 v 20:58 | Eba
|
aU-PaIROVINY
Zeptal se mě kdosi nedávno na Monty Python. Znáš, Ebo, znáš? Inu, jak se to vezme... Ale v souvislosti s nimi jsem si vzpomněla na příběh, který vám prostě už dál zamlčovat nemůžu.
Další články
- Malé nostalgické ach 4. února 2008 v 21:02
- Naplocho 24. ledna 2008 v 23:23
- Od Trabandu po Ester 20. ledna 2008 v 23:19
- Trampoty pana Gůgla 16. ledna 2008 v 20:34
- Oranžová, ta nejlepší! 9. ledna 2008 v 22:49
- Tři písmena 1. ledna 2008 v 21:46
- ČTYŘIADVACÁTÉ OKÉNKO 24. prosince 2007 v 3:21
- Třiadvacáté okénko 23. prosince 2007 v 23:58
- Was mir noch zu sagen bleibt 23. prosince 2007 v 6:30
- Dvaadvacáté okénko 23. prosince 2007 v 0:16
Zde hledá